Před časem, když jsem studoval tzv. DPSku, někdy známou jako "pedagogické minimum", oficiálně Doplňující pedagogické studium, jsme jedno setkání věnovali vizualizaci výukového prostředí. Paní doktorka Vránková (které jsme pro její přístup přezdívali Achab, protože nás svou miloučkou naivitou - "dělejte s těma dětma cokoliv, jen, aby je to bavilo" - neustále "harpunovala") nám předložila několik publikací a my jsme si měli v duchu vybrat jednu z nich a vysvětlit, proč jsme si ji vybrali a co nás na jejím přebalu zaujalo, o čem podle nás vypovídá apod. Nechme stranou, čeho tato jinak velmi milá dáma chtěla vlastně dosáhnout, protože se obávám, že její éterické vystupování a velmi složité myšlenkové pochody mi zůstanou navždy nepřístupné. Podívejme se na jeden velmi zajímavý trend, který jsem v poslední době na českém knižním trhu zaznamenal. Vlastně mě na něj včera upozornil Tomáš Marvan v souvislosti s knihou Michaela Sandela Co si za peníze (ne)koupíte. Zkusme menší srovnání. Předesílám, že se mi zatím nepodařilo najít nějaký relevantní výzkum, který by se zabýval vlivem přebalu na úspěšnost prodeje knih a zájem je číst.
1. Přebal - grafické ztvárnění
Taky vám něco na tom českém vydání nesedí? Mně to asi nejvíce asociuje, byť estetické cítění mnohých lidí skousne ledacos, porovnání mezi parádním tetováním a nějakým tím "kriminálem". Možná to je až příliš příkré, ale nemohu si pomoci. Přebal českého vydání je rozvržením, fontem i snahou o přebrání hlavního netextového grafického prvku (rulička dolarů za ruličku tisícikorun) snahou o jakousi "domestikaci", ale spíše to vše vychází jako "domestimystifikace" a to včetně stínu, jehož absence naznačuje cosi buď o lenosti grafiků nebo o tom, že ve Photoshopu je taková vychytávka za hranicemi jejich schopností. I ona rulička s penězi je v české verzi taková umělá, vyfintěná, prvoplánová a působí poněkud násilně až mne přepadla představa, jak v DTP studiu tamní boys vytahovali šrajtofle, aby dali dohromady potřebný počet tisícikorun. Někdo může namítnout, že s podobou našich bankovek grafici těžko něco udělají. To je pravda, nicméně třeba je celkový dojem takový právě i díky totálně nevkusným českým bankovkám. A když už tam chtěli máznout některou z našich bankovek, tak mohli vybrat spíše stokoruny. Ale ne, beru zpět, nic by nepomohlo, vždyť i ta použitá zelená gumička je fakt zlo:-))).
2. Přebal - text a jeho rozvržení
Dále je nutné rovněž upozornit na poměr mezi dílčími headliny přebalu. U originálu je název klasickou "titulkou" v horní části, snaží se zaujmout samotným sdělením, nikoliv pouze grafickými atributy textu, popř. fontu. Jméno autora (Michael J. Sandel) pak následuje, font je stejný, ale menší, avšak dostatečně viditelný, přičemž předěl mezi názvem knihy a jejím autorem tvoří její podtitul. Sdělení je jasné. Ta a ta kniha od tohoto autora. Česká verze je v tomhle ohledu dost odpuzující, byť lze odtušit, s jakým záměrem markeťák v nakladatelství Albatros tuto podobu kreativcům schvaloval - přitáhnout pozornost nějakým catch-eye sdělením. Název se rozlézá cca po dvou třetinách přebalu, font působí vulgárně, včetně barevného odlišení "ne" ve slově "nekoupíte". No dejme tomu. Co je daleko větší průšvih je to, že jméno autora se krčí v levém horním rohu knihy. Velmi teoreticky se to dá omluvit tím, že Sandel v českém prostředí moc nerezonuje, vždyť jeho slavnější Justice se (proč asi?) českého překladu dosud nedočkala. Takže i zde ještě jakž takž lze zavřít obě oči. Následující si však koleduje o vykrákání za nemyté uši. Samotný podtitul originálu "The Moral Limits of Markets" jednoduše chybí a přitom tento velmi vypovídá o tématu, kterému se kniha věnuje. Místo původního je z nějakého mysteriózního důvodu podtitul nahrazen novým v podobě "Společnost vstupuje do nové éry, vše je na prodej" s jakýmsi podivným, dodatečným textovým přívěskem (destilovaným z úvodních pasáží knihy) "čekání ve frontě, lékařské služby, právo na vlastní dítě, pojištění cizí smrti". Oboje v originále jednoduše na přebalu není. To jsou mi ale věci. Neznalý čtenář, který se o případné koupi rozhoduje a Sandela nezná, může snadno nabýt naprosto falešný dojem. Může si třeba slibovat, jak se dozví, co všechno nám ten zatracený trh způsobuje (a leštit si své levicové ego) nebo jej může jímat podezření, že Sandelovi trochu houklo, a být sveden pocitem, že tento morální filosof zvěstuje nástup nového řádu. Ale jen spekuluji, samozřejmě.
3. Další postřehy a shrnutí
S boomem překladů xtého Kiyosakiho a jiných pomatenců se přebaly knih snaží zcela naivně upoutat alespoň přebalem - obsah stojí tak za vytření..ehm...zraku. Přebal českého překladu Sandelovy poslední knihy působí velmi obdobně. Zatímco ale u Sandela by čtenáři měli více slyšet na jeho renomé a těšit se na obsah (ať už s ním budou nebo nebudou souhlasit), s čímž marketing a grafické oddělení jeho původního vydavatele kalkuluje, u všech těch zaručených návodů na zbohatnutí je situace jiná a kupující jsou lákáni na velkohubá sdělení v příslušném vizuálním balení. Asi rozumím tomu, proč v českém prostředí i Sandel po hříchu spadl do této druhé kategorie, ale pro všechny zájemce o jeho myšlenky je to věčná škoda. Chci tím v sumě říci, že počin nakladatelství Albatros je jistě chvályhodný, ale tím přebalem to zbytečně zkazilo. A to je škoda jak pro nakladatelství samotné, tak pro čtenáře i Sandela. Nevím, jak jsou na tom ostatní, ale mně se přesně taková věc přihodila včera. Navzdory tomu, že Sandelova kniha byla v Neoluxoru umístěna na pomezí sekce "Motivace" - "Esoterika", tak jsem titul zaznamenal, ale prošel jsem kolem něj bez bližšího povšimnutí snad i z toho důvodu, že jsem si nevšiml autora a zároveň mne vyloženě odpudil právě přebal. A to mám přitom Sandela ve velké oblibě. Jeho přednášky na Harvardu, které je možné shlédnout online, byly jedny z prvních, které jsem shlédl všechny v pro mě rekordním čase. Svou roli samozřejmě hraje i fakt, že co do reklamy je na tom tenhle titul velmi bídně a kdyby na něj včera neupozornil již zmiňovaný Tomáš Marvan, tak jsem netušil, že první český překlad Sandelovy knihy už (konečně) existuje.
Rozhodně nechci říct, že stejný osud se týká i dalších titulů autorů a autorek stojících za pozornost. Např. Kahnemanovo Myšlení rychlé a pomalé bylo v podstatě jen počeštěno a vypadá velmi dobře. Hojnost na mě osobně svým přebalem působí o něco lépe, přestože je od originálu na hony vzdálená, než přebal původní. Přibližně stejně je na tom chystaný překlad Ridleyho Racionálního optimisty s licencí nakladatelství Argo/Dokořán nebo Nudge (Šťouch) od Knihy Zlín. I přebal knih je pomáhá prodávat a pro Sandela i české čtenáře je tak zvolená vizualizace hodně nešťastnou. Nezbývá než doufat, že si svoje čtenáře i přes onu příšernost najde, Michaela Sandela bude znát v Čechách více lidí a třeba se v budoucnu dočkáme i překladu jeho slavnějšího titulu Justice tentokráte však s nezmršeným přebalem.
h/t: Tomáš Marvan
Žádné komentáře:
Okomentovat