Byť jsem byl z nápadu uspořádat virtuální střet o nejvíce přeceňovaného filozofa, tj. největšího tlučhubu, mamlase a kazifilozofa poměrně nadšen, nadšení bylo vzápětí vystřídáno roztrpčením z uspořádání turnajového pavouka, které posléze při mém hlasování vystřídaly rozpaky především u volby některé z dvojic. A i když se samotné výsledky těžko promítnou do životů dílčích kateder filozofie, samotné (průběžné i konečné) výsledky i hlasování každého účastníka mohou snadno vést k nejednomu zamyšlení. Na úvod doplním, že spojení "overrated philosopher" chápu jako označení takového filozofa, jehož dílu a filozofii se dostává více ohlasu a přiznává se mu větší vliv, než by si po naturalizaci filozofie zasloužil. Zdůrazňuji to proto, že Heidegger je po Aristotelovi nejpřekládanějším filozofem vůbec, přitom filozofii dělá jen ostudu; na rozdíl od Aristotela a celé řady dalších.
Princip je jednoduchý. Web Critical-Theory sestavil klasického turnajového pavouka, který byl na počátku rozdělen do čtyř základních sekcí: French theorist (mostly), Old dead people (huh!), Germans, feminist and more a nakonec Philosopher poutpouri (tj. směs, všehochuť). V každé sekci pak bylo navoleno, přičemž klíč není zcela jasný, osm dvojic, z každé dvojice pak měli lidé zvolit postavu, o které se domnívají, že je přeceňovanější, než její sok. Na první pohled se může zdát podezřelé, že "frantíci" mají vlastní sekci, ale z mého pohledu to je zcela v pořádku a vůbec bych se nedivil, kdyby totiž zabrali celou jednu stranu pavouka, jelikož a protože mezi těmito takymysliteli lze najít opravdu hodně kandidátů na vítěze. Problematičtější mi přijde "nalosování" dvojic. Zatímco Deleuze a Guattari svedli souboj hned v prvním kole, Hardt a Negri do první dvojice nasazeni nebyli. Ale celkově lze výběr dvojic s trochou vstřícnosti pochopit. Co už tak pochopitelné jsou průběžné výsledky samotné.
I. Round - The Best 32
Dle výsledků z prvního kola je totiž Camus přeceňovanější, než Barthes, Carl Schmitt oproti Agambenovi (ale celkem těsně), a Sartre vůči Heideggerovi (!!!). No, bylo to sice o prsa asijské sprinterky (50.89% x 49.11%), ale stejně, můj favorit vypadl a trhám tiket. Dále to není dvakrát růžové. Simone de Beauvoirová získala více hlasů, než Bell Hooksová a Hannah Arendtová "porazila" Waltera Benjamina. Nechápu. Slabou útěchou je debakl, který "utrpěl" Kropotkin ve střetu s Chomskym (věřme, že jde o reflexi jeho politických, uummm, myšlenek).
Z pohledu uspořádání turnajového pavouka jsou výsledky jeho levé části o něco (ale ne o moc) sympatičtější. Žižek jasně postoupil, sláva. Foucault prohrál s Baudrillardem (čekal jsem), Derrida lepší Lyotarda, Bataille Artauda nebo Kant Huma. Přiznám se, že v souboji Spinozy s Descartem musely být kurzy z mého pohledu hodně vyrovnané a při svém hlasování jsem musel celkem dlouho přemýšlet, ale finální skóre (66.8% x 33.2%) mému váhání vskutku neodpovídá. Nakonec postupuje ten, jemuž Alžběta Falcka natrhla...šišinku, ehm. U dvojice Hobbes vs. Locke byla situace obdobná a mnohem napínavější, přičemž tabula rasa jde dál. Naprosto šokující je postup Adama Smithe ze střetu s Karlem Marxem. Ať to beru jakkoliv, 64.91% x 35.09% mě dosti znervóznilo. Uklidnil jsem se až Platónovým vítězstvím v souboji s Aristotelem, ale stejně. Mám to chápat tak, že oproti Smithovi je Marx nedoceněný?
II. Round - The Best 16
Žižek je skutečně suverén a byť Lacan nebyl bez šancí, celkem s jeho postupem souhlasím. Derrida jde taky dál, což kvituji. Deleuze, Nietzsche, Habermas, Hegel, Butlerová, Friedenová a Chomsky byli favoriti. Pokud by si měl jeden vsadit na Descarta nebo Locka, snadno se ocitne v nesnázích. Osobně jsem nebyl s to se dlouho rozhodnout. Nakonec postoupil Descartes, což s ohledem na Lockův přínos v oblasti politické filozofie (a nejlepší ústavě v dějinách) beru sportovně. Vysloveně roztrpčen jsem z "výhry" Adama Smithe, ale co nadělám. Od zápasu Tomáše Akvinského a Platóna jsem věru nevěděl, co čekat, ale v zásadě mě výsledek potěšil.
III. Round - The Best 8
To, že Žižek tak jasně převálcuje Derridu, bych fakt netipoval. Žižek je sice úplně mimo, ale zachránit ho mohly alespoň vtipy, přičemž Derrida, Derrida má jedno velké nic. Badiou porazil Deleuze a chleba levnější nebude, ale Descartes nadhodnocovanější oproti Nietzschemu? Tak to pozor! Tady si dovolím nesouhlasit. Friedrich měl zkrátka vyhrát, ale co je to proti souboji Akvinského se Smithem, že?! Jenže ono to je ještě horší, protože Friedenová porazila Butlerovou a to už je všechno vážně v postfeministickofalologocentristickém háji. Ze souboje s ideologem nacismu a břitkým právníkem Schmittem si Chomsky postoupit nezasloužil už kvůli Tiefenstrukturen, ja?! A Hardt s Eagletonem mi jsou zcela putna.
IV. Round - The Best 4
?
Těžko soudit, kdo se nakonec stane vítězem, nicméně pár skutečností je jasných už nyní. Předně jsem vsadil na špatného koně a Martin H. se ukázal jako Pechvogel a to jsem mu tolik věřil. Že se Derrida nedostane alespoň do finále (tipoval jsem právě souboj Derrida x Heidegger) je rovněž zklamání. A velmi by mne zajímalo, proč se tolik lidí domnívá, že autor Teorie mravních citů si zaslouží být černým koněm turnaje. Jsem rád, že David Hume vypadl už v prvním kole, stejně jako Michel Foucault, dvojice Smith x Descartes je dle všeho zcela nedůstojná. Pokud bych si nyní měl tipnout vítěze, tak to bude již několikrát zmiňovaný Slavoj Žižek, ale i další postupující nejsou úplně marní a nebo jsem celý turnaj vůbec nepochopil. Buď jak buď, pokud máte chuť, můžete do výsledků turnaje o nejpřeceňovanějšího filozofa zapojit.
Žádné komentáře:
Okomentovat